Vše jde zevnitř ven. Jak uvnitř, tak venku. Co se odehrává v člověku, to se projektuje do vnějšího okolí a ovlivňuje tak formování vnějších okolností jeho prožívání. To pak zpětně ovlivňuje kvalitu jeho života.

​

Proto vidím veliký smysl v práci se svým vnitřním světem, na svých postojích, emocích, které se odrážejí do kvality našeho prožívání. Začíná to sebepoznáním. Sebepoznávání má mnoho fází, každá je nezbytným krokem k vědomému životu ve větší vnitřní svobodě.

Jedna z podstatných fází sebepoznání je schopnost zklidnit se a vnímat přítomný okamžik tady a teď v jeho plné síle bez hodnocení a očekávání. To vnáší do života více laskavosti k sobě, druhým a životu jako celku. Přichází síla vnitřního klidu, která umožňuje žít život ve větší stabilitě, lehkosti, radosti a spokojenosti.

 

Toto poskytuje MINDFULNESS, překládáno jako všímavost, bdělost, plné uvědomování.. Původně filosofie z východu, která byla součástí mnoha systémů – např. buddhismus, taoismus, jóga. V současné době se stala součástí některých léčebných psychoterapeutických přístupů.

 

Zakladatelem mindfulness je americký lékař Jon Kabat-Zinn, který v roce 1979 vyvinul program snižování stresu pomocí všímavosti.

 

Tento program se postupně šířil a nyní je součástí západní medicíny a osobního růstu široké veřejnosti.

 

Mindfulness může být prevenci a lékem současně.

​

SOMATICKÁ PRÁCE S TRAUMATEM

Naše vnitřní požívání utváří všechny naše životní prožitky, především ty z raného dětství, kdy se formuje osobnost a naše vztahy. Jako děti jsme závislí na našich rodičích (vychovatelích). Vztahová rovina je pro nás otázkou přežití. Pokud nám v tomto vztahu s rodiči něco chybí nebo přebývá - necítíme se bezpečně - nevědomě upřednostníme vztah před sebou a svou autentičností. Přizpůsobíme se vztahu tak, abychom za všech okolností byli milováni. Vytvoříme tak adaptační strategie, které nám pomáhají „přežít“ v daných situacích. Z dlouhodobého hlediska nás však brzdí a odpojují od sebe. Chováme se tak, jak nám to fungovalo v dětství. V dospělosti často narážíme na tyto naučené strategie a nejsme svobodní, protože nejednáme ze sebe, ze svých skutečných potřeb. Chybí radost, lehkost, spokojenost. Často vznikají  závislosti, strachy, komplikované vztahy.

Jemnou somatickou prací je možné se dotknout těchto naučených strategií a začít je uvolňovat a propojovat s naší základní vnitřní silou, kterou si neseme od narození v sobě. Dochází tak k uvolňování celého systému - psychiky a těla.

 

Na této cestě k rovnováze budu ráda průvodcem každému, koho oslovuje.

​