Naše vnitřní požívání utváří všechny naše životní prožitky, především ty z raného dětství, kdy se formuje osobnost a naše vztahy. Jako děti jsme závislí na našich rodičích (vychovatelích). Vztahová rovina je pro nás otázkou přežití. Pokud nám v tomto vztahu s rodiči něco chybí nebo přebývá — necítíme se bezpečně - nevědomě upřednostníme vztah před sebou a svou autentičností. Přizpůsobíme se vztahu tak, abychom za všech okolností byli milováni. Vytvoříme tak adaptační strategie, které nám pomáhají „přežít“ v daných situacích. Z dlouhodobého hlediska nás však brzdí a odpojují od sebe. Chováme se tak, jak nám to fungovalo v dětství. V dospělosti často narážíme na tyto naučené strategie a nejsme svobodní, protože nejednáme ze sebe, ze svých skutečných potřeb. Chybí radost, lehkost, spokojenost. Často vznikají  závislosti, strachy, komplikované vztahy.

Jemnou somatickou prací je možné se dotknout těchto naučených strategií a začít je uvolňovat a propojovat s naší základní vnitřní silou, kterou si neseme od narození v sobě. Dochází tak k uvolňování celého systému — psychiky a těla.

 

Na této cestě k rovnováze budu ráda průvodcem každému, koho oslovuje.